Navrhovatel: Pavel Krejčí
Bod č. 5 - Zachování České koruny - odmítnutí Eura
Programový bod: Zachování České koruny a odmítnutí Eura
Úplný název: Zachování České koruny a odmítnutí Eura
Zkrácený název: Zachování České koruny
------------------------------------
Česká národní banka zkoumá možné negativní dopady přijetí eura, a vyjadřuje se jasně v tom smyslu, že vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou sice vytvářejí předpoklady pro existenci přínosů zavedení eura, jakými jsou snížení transakčních nákladů nebo odstranění kurzového rizika, ale popravdě, náš export dobře prosperuje i se současnou měnou, tak proč to měnit, když nám Česká koruna poskytuje především nezávislost, suverenitu a stabilitu? Diskutuje se úspora nákladů spojených se zavedením Eura a odstranění kurzových rozdílů, jenže ty stěží převýší administrativní náklady na zavedení Eura.
Ještě nedávno byla Česká republika dle OSN nejúspěšnější exportní ekonomikou světa a stále se drží na vrcholu, takže proč se vzdávat výhod, které nám přináší vlastní měna? Proč přijímat eokonomická břemena partnerských států, když nám z toho nepoplynou obratem žádné výhody ba naopak? S přijetím Eura je totiž potřeba počítat i s odlišností jednotlivých zemí a ekonomik a tudíž i mezní náklady měnové unie. Například Italové mají k ekonomice, závazkům a k veřejným financím zcela odlišný přístup než Němci. Itálie je nejvíce zadlužená z celé eurozóny, a podobně jako Řecku musí všichni ostatní členové tohoto měnového uskupení defacto sanovat jejich dluhy. Jak k tomu přijde země jako ta naše, která přistupuje zatím vcelku zodpovědně vůči svým rozpočtům a měnové politice? Když dva dělají totéž, není to totéž.
A víte proč se daří českým exportérům? Jedním z důvodů je právě Česká koruna. Čeští exportéři by jistě neměnili. Konkurenční výhody mluví jasně pro Českou korunu. Navíc pokud si ponecháme Českou korunu a podaří se nám Evropskou unii opustit, získáme zpět křeslo ve Světové obchodní organizaci (WTO), kde za nás úřaduje jako žába na prameni Evropská unie, což poskytuje výhody především zemím, které již jsou v Eurozóně. Být či nebýt členem Eurozóny je totiž nevýhodné tak či tak. Otázkou však je co je pro nás méně výhodné a co více nevýhodné.
Jakmile se zbavíme České koruny, vzdáme se i politického nástroje, kterým státní měna je. Úrokové sazby nám budou diktovány Evropskou centrální bankou a měli bychom počítat s tím, že budou vždy nastaveny tak aby se hodili velkým unijním státům, které mají v unii větší slovo a vliv. Národní měna je nejen symbolem, ale především nástrojem státní suverenity a suverenity národa. Euro je socialistickým projektem, který má vést k větší politické soudržnosti států, více než k té ekonomické, a v tom je právě ten problém. Jde o utopii. Evopská unie je umělým svazkem národů a států a Euro je ideou, která naivně přistupuje ke všem národům a státům v ideologické a politické rovině jako k sobě rovným, ale realita je jiná. Větší národ s větší a vyspělejší ekonomikou bude vždy hrát prim a vždy bude působit v rámci Eurozóny na úkor těch menších. Přijetí Eura prý přináší lepší vyjednávací pozici. Ale je to jen bláhová víra. EU má být založena údajně na rovnosti a svornosti jednotlivých států, ale ve skutečnosti je rozdělena na dvě kategorie států, ti s eurem a ti bez něho. Euro-občany a podlidi. Přitom jak si jistě všímáte, zvláště v pohraničí či v centru metropole hlavního města, není problém u většiny obchodníků platit Eurem stejně jako Českou korunou, což vítají jak zahraniční zákazníci, tak podnikatelé, kteří samozřejmě přijímají platbu za výhodnější kurz. Naopak to sice nefunguje, že byste Českou korunou zaplatili například v centru Paříže, ale co není může být! Pokud se totiž osvobodíme od chomoutu Evropské unie, jelikož jsme v samotném srdci Evropy, bez nás a bez České koruny to stejně zkrátka nepůjde pokud si postavíme hlavu.
Česká koruna má další obrovskou výhodu a to tu, že je považována na měnové burze za exotickou měnu, zatímco Euro je součástí nejvíce obchodovaného měnového páru EUR/USD, který je rájem pro spekulanty a často působením samotných burzovních operací evropská měna a její obyvatelé trpí. Poplatky spojené s obchodováním České koruny a znalosti podrobností českého trhu, dávají spekulantům jen malé možnosti jak se obohatit a dobře orientovat na tuzemském trhu a tudíž na našem národním bohatství. Risk je pro ně přiliš velký, rizika neprůhledná a pozice ČNB je velice silná díky malému a dobře kontrolovatelnému objemu aktiv a spekulantům se zkrátka při obchodování s Českou korunou příliš nedaří. Česká koruna je tedy i klidným přístavem nejen pro české občany a podnikatele, ale též pro zahraniční investory.
Evropská unie je po Spojených státech druhou nejzadluženější entitou na světě ve stylu Keynesiánského ekonomického modelu a pokud dojde ke krachu Eurozóny či nepříznivému vývoji měny na burze, mohli bychom za to všichni velice draze zaplatit. Přijetí Eura je navíc dalším dílem do skládačky realizace evropského superstátu, větší provázanosti našeho sátu s EU a s Eurozónou a snížení potenciální možnosti kdykoliv z EU odejít.
Výhody ponechání národní měny zkrátka převyšují. Německá trpělivost se státy unie, které spíše těží výhody a patří mezi penězokazy, není nekonečná a objevují se hlasy, že by státy jako Itálie a Řecko měly z měnové unie vystoupit. Jednak proto, že jim společná měna díky své tvrdosti škodí a Němcům podobně jako Angličanům již dochází trpělivost s těmi, kteří si z eura udělali zástavní platidlo. Zastánci eura ho samozřejmě budou vehementně propagovat dál, zvláště hloupí ideologové, kteří jej vnímají především jako politický nástroj pro ukončení národní suverenity a zavedení společného evropského superstátu, aniž by přiznali své nekalé cíle a s tím spojené negativní dopady na naši ekonomiku, stát a jeho občny.
Že by přijetím Eura stoupla ČR nějak ve světě na váze? Nesmysl. V globálním pohledu není rozšíření eurozóny pro nikoho nijak extra důležité, možná se takový krok krátkodobě odrazí na zlepšení pozic Eura na devizových trzích, ale větší efekt nečekejte. Světem měnové ekonomiky hýbají tweety Ellona Muska, ropa, zlato a kryptoměny a přechod ČR z České koruny na Euro moc obchodníkům ve světě obočí nenadzvedne.
Tato vize ponechání státní měny jde také ruku v ruce s vizí odchodu České republiky z Evropské unie. Pokud totiž budeme chtít odejít, není nic horšího než přecházet z Eura zpět na národní měnu. Pokud chceme usilovat o vystoupení z EU, vlastní suverénní měna je klíčovým nástrojem pro realizaci odchodu. Můžeme předpokládat, že v případě odchodu z EU se celá věc podepíše na měnových kurzech, ale bez vlastní měny to zaprvé nejde a zadruhé je mnohem výhodnější ponechat si svoji měnu a Euro nepřijmout, než odmítnout společnou Evropskou měnu po jejím přijetí a křísit z mrtvých původní národní měnu. Česká národní banka může navíc sama reagovat na vývoj hospodářství a hospodářských aktivit, často velice odlišných od ostatních zemí eurozóny. Málokdy slysíme v médiích či od propagátorů přechodu k Euro fakt, že náklady na přijetí Eura jsou pro naši zemi prakticky likvidační. V takovém případě je totiž naší povinností vložit příspěvek do fondu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) ve výši cca 50 miliard Kč a učinit závazek, že v případě nutnosti dodáme dalších cirka 360 miliard Kč.
Domácí banky by navíc musely povinně přejít do Evropské bankovní unie, což bude stát české banky náklady přes 100 miliard Kč a český stát by to stálo minimálně 30-50 miliard na doprovodných nákladech.
Tak to bychom měli makroekonomické vlivy. Ale co ty mikroekonomické? Co čeští podnikatelé? Exportéři, průmyslníci, střední a menší podnikatelé, živnostníci a zaměstnanci? Byla by to pro ně učiněná katastrofa a to bez diskuse! Platy českých zaměstnanců stále nedosahují západní úrovně a při současném kurzu k euru by mnozí dostali téměř almužnu a navíc by doplatili na možný bezprostřední růst cenové hladiny. Ze zkušenosti víme jak se zaokrouhlovaly ceny směrem nahoru v Řecku a na Slovensku po přijetí Eura. Došlo by k okamžitému skokovému navýšení všech cen, které by nemusela většina menších a středních podniků přežít, přibližně polovinu občanů by to uvrhlo do totální bídy a ta druhá polovina by si o hodně pohoršila. Ano, budou zde občané a firmy, které by si přechodem na Euro polepšili, ale bavme se o tiché většině a ne o hlasité menšině, která tak moc usiluje o přijetí evropské měny.
Výhody ponechání národní měny zkrátka převyšují a ten kdo tlačí kupředu Euro je buď bláhový a nebezpečný ideolog, nebo hlupák. Otázkou přijetí či nepřijetí Eura či spíše zachování České koruny, je uvědomit si odpověď, která zároveň odpoví na odtázku: co je pro nás méně výhodné a co více nevýhodné.